Shrnutí důležitých událostí za říjen 2020

09.11.2020

doba čtení: 10 minut

V dnešním pravidelném shrnutí si přiblížíme události z října, které měly nebo stále mají dopad na ekonomiku, a to jak tu v ČR, tak ve světě. 

Dnešní ohlédnutí začnu událostmi z brány Orientu - Turecka. Turecká lira, má za sebou nejhorší měsíční výsledek, kdy ztratila proti euru a americkému dolaru 8,2 %, respektive 7,9 %. Zhoršený výsledek dotváří i fakt, že lira ztrácí již 9 týdnů v řadě a jedná se tak o nejdelší propad od roku 1999. Co za oslabující tureckou měnou stojí? Země čelí v posledních týdnech několika nepříjemným událostem. Konflikt, který byl dnes snad již zažehnán a odehrával se několik kilometrů od tureckých hranic v oblasti Náhorního Karabachu, byl první událostí, která měla negativní dopad na tureckou měnu, jelikož se začaly v posledních dnech objevovat zprávy o čím dál větším zapojování Turecka do tohoto konfliktu. Slovní přestřelka mezi tureckým a francouzským prezidentem z druhé poloviny října byla dalším dílkem v této skládačce. Dalším faktorem, který se projevil v oslabujícím trendu liry, byly hrozící sankce ze strany USA za nákup raketového systému pro tureckou armádu od Ruska. Současná politika Turecka má nejvyšší podíl na oslabující měně. Poslední zprávou, která také nepřinesla žádné oživení měny, byl krok turecké centrální banky, při kterém investoři čekali navýšení úrokové sazby, avšak naproti tomu jej ponechala beze změny. 

Libye oznámila v říjnu zvyšování své produkce. Postupně se opět otevírají v Libyi ropná pole a narůstá každým dnem její produkce. Do příštího jara je v plánu navýšit produkci až na 1,3 milionů barelů ropy denně. Na začátku září byla přitom produkce ještě pod 100 tisíci barely za den. Po oznámení o podstatném navýšení těžby cena ropy WTI obchodované na burze propadla o 1 % na úroveň 40 dolarů. 

V česku platí od 5. října opět nouzový stav. Postupně se uzavírají restaurace, různé služby a omezuje se opět počet lidí i venku. Rozhodnutí přišlo po narůstajících počtech případů nakažených osob s nemocí Covid-19. Tyto nebo podobné kroky zavádí i další země v EU. Lze tak opět očekávat další propady ekonomik napříč všemi regiony a státy EU. 

Se zajímavými údaji přišla ke konci října ČNB. Ta vydala předběžnou zprávu o dopadu přijatých opatřeních proti šíření koronaviru na ekonomiku ČR. K předběžnému výpočtu následků použila zajímavý indikátor, a to spotřebu elektřiny. Stejně tak postupovala i při prvním jarním lockdownu.

Zpráva ČNB: ‚‚První týden po kompletním zavření ekonomiky v březnu 2020 klesla spotřeba elektřiny o 0,3 % meziročně. Ve druhém týdnu o 7 %. Dna bylo dosaženo v polovině dubna, kdy pokles činil -13,7 % meziročně. Za 2Q 2020 klesla spotřeba elektřiny mezičtvrtletně o 7,5 %. S měsíčním zpožděním pak ČSÚ oznámil, že HDP ve 2Q mezičtvrtletně poklesl o 8,4 % (později zpřesněno na 8,7%).‘‘

Zpráva hovoří proč vůbec dochází k předběžnému měření výkonnosti ekonomiky přes spotřebu elektřiny, a jak se při výpočtu zohledňují různé vlivy, jako například teplota, počasí a další. Důvod využití této metody je v její rychlosti. Získat relevantní makroekonomická data trvá delší dobu, proto se využívá alespoň této metody. V dokumentu jsou ukázaná i další data a grafy, například zajímavé jsou pak ty, které zobrazují koncentrace oxidu dusičitého v ovzduší v Praze a v Ostravě z průběhu letošního roku, kde meziročně došlo k poklesům až o skoro 50 %. 

Celou zprávu si můžete přečíst zde: 

https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Prvni-odhad-dopadu-pandemie-COVID-19-na-ekonomiku-CR/


Radek Koláček


Vytvořte si webové stránky zdarma!